Mám to už za sebou !!!

Jistě si říkáte co asi tak mohu mít za sebou?...Jedná se o mé první hárání! Bylo to těžké jak pro mě tak i pro Oskara, který se s tímto  jevem setkal poprvé zblízka. Pleny co mi nakoupila panička a hodlala použít byly celkem k ničemu, neboť Oskar rozhodl, že mi nesluší a celkem nevybíravým způsobem je ze mě serval. Původně bylo v plánu, že až to na mne přijde půjde Oskar na 3 až 4 týdny k rodičům paničky. To byl plán....ale člověk míní a Bůh(Oskar) mění. Oskar u rodičů vydržel pouhopouhý den. Bylo mu po mně tak smutno, že přestal žrát a pít a celý den jen ležel a kňučel. I vzala tedy panička Oskara zpět domů. Od té chvíle jsem neměla chvilku klidu. Ať jsem byla kde jsem byla, všude si mě našel. Stavěl si mě do různých pozic a snažil jak nejvíc uměl. Málem jsem přišla o oko :-))). Panička nás neustále hlídala a odháněla od sebe ale nakonec to vzdala se slovy" děj se vůle boží ". Tak  jsem byla ponechána svému osudu.  Naštěstí je Oskar nezkušený a poslední týden mě už nechal na pokoji. Jak říkám, ještě že už to mám za sebou.